Tehdy jako malá jsem vůbec nevěděla, že budu jednou pracovat jako terapeutka (původně jsem mířila na medicínu). Ale byl a je to můj svět - představovat si, tvořit... Před deseti lety jsem začala chápat, že jsem asi od mala intuitivně a bezpochyby věděla, že něco jako "sandplay" prostě existuje. Imaginativní, tvořivý svět, kde postavy a předměty symbolicky ožívají.
Můj muž by vám mohl vyprávět, jak s námi během našeho stěhování po třikráte cestovalo pár krabic s roztodivným obsahem. Už je doma nemáme. Během posledních let jsem rozpoznala, že jsem já a všechny staré předměty v mých krabicích nečekaly marně. Že jsem pomalu směřovala k tomu, čemu se teď věnuji při práci se svými klienty. Postupně jsem vyhledávala nějaké semináře a kurzy, protože v naší republice tento způsob práce nebyl zatím systematicky vedený a známý. Našla jsem v ČR ale pár terapeutů, pokračovala ve výcviku analytické jungiánské psychoterapie a imaginativní terapie (KIP), četla knihy a články, na youtube sjížděla rozhovory a ukázky práce sandplay terapeutů z asociací z celého světa, kde je sandplay terapie už roky akreditovaná s řádnými výcviky. Šla jsem zvědavě dál a dál. Baví mě to nesmírně. Situace, kdy klienti prožijí a nacházejí, jsou změněni pocity a symbolický život i svět je pro ně médiem. Médiem, které umožní to, co je jinak možné těžko. Stále mě to překvapuje a stále ubezpečuje, že je to smysluplné a léčivé. A také stále pracuji sama na sobě. S nadšením jsem uvítala na konci roku 2016 další unikátní výcvik s Helen Wilson a Markem Pearsonem, dvěma skvělými australskými terapeuty s 25letou zkušeností se Sandplay a expresivní terapií. Mé první pískoviště v roce 2009 mělo tvar kruhu a použila jsem pro něj velký bambusový tác z IKEA. Ten, jak na něm možná máte ovoce v obýváku. A věděla jsem, že můj tác je tam, kde má být a tak, jak má být. Od té doby se mé vybavení pro symbolickou práci stále tříbí a rozrůstá. V pracovně mám už nějakou tu dobu dvě obdélníková standardní pískoviště z masivu, s modrým dnem a postupně přibývá stále více symbolických předmětů. V obchodech typu Bauhaus se dívám "symbolickýma očima", vkládám do košíku drobnosti za pětník (zatímco můj muž vyhledává ty správné šroubky, kování a nářadí či co já vím, co ještě) a ráda procházím bleší trh v brněnské Alfa pasáži. Naposledy to byl sáček peříček nejrůznějších barev (hned v dalším týdnu "se hodily" jako symbolické předměty při terapii jedné milé slečně). Svědkem mého obrovského nadšení byla i moje neteř, která mi svěřila do opatrování svou sbírku víl, rytířů a fantasy postaviček, protože jim už odrostla. Starám se o ně pečlivě. Jak rostly mé dcery, pochopily, co máma v práci vlastně dělá a občas mi při úklidu pokojíku nosily, co už nepotřebují. Ve chvíli, kdy se ozvalo: "Ale tohle má ulomenou nohu, to už vyhodíme...", jsem je zastavovala a žádala i o "poraněné" a nefungující předměty a zkusila vysvětlit, že právě tyhle "figurky" jsou pro terapeutickou práci někdy velice zásadní - že právě takový předmět symbolizuje zranění nebo ztrátu a že si ho právě proto klient může vybrat. A že je pak v terapii čas, kdy zraněné a rozbité věci už na pískovišti klient nemívá, už nereprezentují jeho pocity a situaci, ve které se nachází. Že pískoviště léčí. Mé dcery mají mámu se zvláštní zálibou a prací, ale respektují to a jdou spolu se mnou mým sandplay světem: "... hele mami, tohle je podle mě už k ničemu, ale pro tebe to má ještě určitě cenu, že jo...?" Má. Velkou cenu. A nejvíc to, že současně cítím jejich sdílení a že se mi splnil asi jeden z mých snů, který nebyl v mém dětství nijak zcela konkrétní, ale takový už symbolický svět je, "zažívaný, přesvědčivý a přemáhající" (C.G.Jung). a za to dekuju AM
0 Comments
Leave a Reply. |
Necítím se být bůhvíjakou blogerkou, to opravdu ne, ale setkávám se každý den se spoustou těžkých osudů, starostí a trápení.
Tak na webu píšu. Pro sebe, pro klienty, pro toho, komu se chce číst. A třeba někomu při čtení něco dojde a nebo třeba trochu ulehčí a nebo naznačí možnou cestu a nebo ... Takže, díky za shovívavost a jestli se vám bude zdát některý článek užitečný, pošlete ho do světa lajkem nebo sdílením, ať najde toho, komu patří. AM
,,Jsem duší jungiánka neustále brázdící imaginacemi, příběhy, oslovovaná symbolikou a touhou spojit zdánlivě nesouvislé tak, abych zachytila smysl toho, rychlý kontakt:
721 160 704 Archiv
September 2017
Categories |